Ve srovnání se silniční dopravou má železniční doprava na externalitách v EU jen nepatrný podíl. Zatímco osobní a nákladní vlaky způsobují okolo 2 % těchto nákladů, osobní automobily více než 60 % a všechny druhy silničních prostředků dokonce přes 90 %.
Trojice amerických výzkumníků Joseph Hollingsworth, Brenna Copeland a Jeremiah X. Johnson podrobili „zelené“ koloběžky komplexní studii, která bere v potaz celkový životní cyklus dopravního prostředku. Výsledek je takový, že jeden pasažér vyprodukuje v průměru 202 g CO2 přibližně na 1,6 kilometru (studie používá jako jednotku jednu míli). To je asi dvakrát víc, než když jeden pasažér ujede tu samou vzdálenost autobusem. Zvláště pokud se jedná o vytížené linky.
Vzestup letecké dopravy má podle badatelů z prestižního Massachusettského technologického institutu (MIT) dvakrát horší dopady na kvalitu ovzduší než na klima. Autoři studie ale zároveň upozorňují, že když se zasáhne proti jednomu typu emisí z letecké dopravy, rostou emise jiné.
Podle výzkumu skupiny Transport & Environment je nutné, aby se počet veřejných dobíjecích míst do roku 2030 zvýšil 15krát, pokud chce EU do roku 2050 dosáhnout klimatické neutrality. Neliší se tímto velice od předpokladů Evropské komise, která očekává, že v roce 2025 bude dobíjecích míst v EU 1 milion.
Tradičně největším znečišťovatelem ovzduší jsou dopravní exhalace, které se na celkovém vypouštění škodlivin podílejí 49% a konkrétně v Praze dokonce až 60 %. Samotné domácnosti s 31% jsou na druhém místě a průmysl na třetím s 27% v České republice.
Dle mezinárodních studií se jako efektivní pro rychlou ekologizaci měst ukazuje zkapacitnění dopravy ve formě výstavby kapacitních okruhů kolem měst a zavedení zelených zón na semaforech (úspora až 40 % emisí), častější čištění vozovek od prachu (úspora až 15 % emisí) a vybudování velkokapacitních P+R parkovišť na příjezdech do města. Část těchto opatření začnou tento rok testovat ve Francouzském Štrasburku.
Studie ÚAMK a ČVUT: Celkově odborníci změřili v terénu emise u 22 405 vozidel, 65 procent z nich bylo naftových, 34 procent benzinových a zbylé procento jezdilo na alternativní paliva. Na základě analýzy změřených údajů však tým výzkumníků zjistil, že přibližně devět procent aut, která měla být od výroby vybavena filtrem pevných částic, ho buď nemá nebo je nefunkční. I když jde o poměrně malou skupinu vozidel, bylo prokázáno, že vozidla s nejvyššími emisemi částic mají až třípětinový podíl na celkovém znečištění ovzduší ve městě.
Osobní automobily vyráběné v Evropské unii od roku 2030 budou vypouštět o 35 procent méně CO2 než v roce 2021, dodávky pak o 30 procent méně. Po mnohahodinovém jednání se na tom v Lucemburku dohodli ministři životního prostředí členských zemí. Pro kompromisní návrh hlasovala i Česká republika. Co to bude pro výrobce aut znamenat? Rozebereme v dnešní Devadesátce. Hostem bude Michal Vojtíšek z Centra vozidel udržitelné mobility FS ČVUT. Snižování emisí u aut v pořadu 90´ ČT 24
Národní energetický mix představuje přehled podílů jednotlivých zdrojů energie a slouží dodavateli elektřiny pro účely stanovení podílů jednotlivých zdrojů energie na své celkové směsi paliv a uvedení těchto podílů na dokladu dle Vyhlášky o vyúčtování dodávek č 70/2016 Sb. (§ 6 odst. 3 písm. a, § 7 odst. 3 písm. a nebo § 9 odst. 6) pro tu část dodávky elektřiny svým zákazníkům, která není prokázána uplatněnými zárukami původu v souladu s příslušnými právními předpisy a s Obchodními podmínkami OTE, a.s. pro elektroenergetiku.
Zdroj: https://www.ote-cr.cz/cs/statistika/narodni-energeticky-mix
Další výsledky odborných studií nejen z ČR budeme přinášet.